Kočka domácí
Felix silvestris f. catus je domestikovaná forma kočky divoké. Patří do čeledi malé kočky. První kočky se dostaly do blízkosti lidí před 10-12 tisíci lety. Pro zemědělce měla velký význam jako lovec hlodavců, které ohrožovaly sklady s obilím.Systematický chov koček v Evropě trvá asi 150 let.
Kočka domácí je dokonalý predator, má ostré smysly. Dokáže se potichu plížit i vyvinout velkou rychlost. Došlapuje na polštářky na spodní ploše prstů. Na předních končetinách má 5, na zadních 4 prsty. Má zatažitelné drápy, při chůzi schované v kožních záhybech. Její stopy tak lze snadno odlišit od stop šelem psovitých. Přední drápy si obrušuje, zadní okusuje. Kočka má sekodontní chrup, který umožňuje potravu trhat, ne žvýkat.
Má vynikající zrak. Vrstva buněk za sítnicí „tapetum lucidum“ v šeru odráží dopadající světlo. Odražené světlo způsobuje zlatozelený svit kočičích očí.Zřejmě vidí barevně ale pro kočku je nejdůležitější pohyb.
Kočka má výborný sluch. K tomu ji napomáhají pohyblivé ušní boltce. Umí rozlišit odkud zvuk vychází. Slyší o dvě oktávy výše než člověk /45 kHz/
Chuť a čich má též vynikající. Má zachovaný Jackobsůn orgán, kterým čichá feromony vylučované kočkami v říji. Nemá schopnost vnímat sladkou chuť.
Nejcitlivějším místem je jazyk, čenich a tlapky. Na tlapkách má citlivé receptory, kterými umí zachytit vibrace.Proto umí předpovídat zemětřesení. Hmatové vosy na obličeji a hrudních končetinách ji umožňují orientaci i ve tmě.Je necitlivá vůči vysokým teplotám. Až při 5O stupních vnímá teplotu jako nepříjemnou.
Kočka denně prospí až 16 hod. Je nejaktivnější večer a brzy ráno. Doma chované kočky se dožívají až 15 let, ty které žijí divoce až 5 let.
Kočka je březí 9 týdnů. Koťata se rodí slepá, hluchá a osrstěná. Jsou krmena matčiným mlékem. Kočičí mléko je albuminové, neobsahují kasein a mají jen malé množství laktózy. Proto je kravské mléko pro kočky nevhodné.
Koťata otevírají oči asi v 10 dnech. Období mezi 5. A 7. týdnem je důležité pro socializaci koťat. Koťata, která se v tomto období se nesetkala s člověkem se budou lidem celý život vyhýbat.
Kočka je individualista .Přesto,díky několikatisíciletému soužití s člověkem, je schopna vytvářet sociální vztahy s okolím. Je to klidné zvíře, které prospí většinu dne. Kočky v domácnostech, které nemají možnost lovu musí vybít svou energii hrou s člověkem, šplháním po škrabadle apod..Jako domácí mazlíčci si obvykle vytvoří pevný a něžný vztah se svým majitelem.
Kočky komunikují pomocí zvuků, pachů, mimikou těla, zvláště ocasu. Umí vydat až 16 druhů zvuků. Typickým projevem je předení. Kočka domácí přede při výdechu i nádechu, na rozdíl od ostatních kočkovitých šelem, které předou jen při výdechu.
Kočka se otírá o svého pána, aby si s ním vyměnila svůj pach. Když má radost má vztyčený ocas, často ve tvaru otazníku. Má vzpřímené uši, hmatové chlupy. Rozčílená kočka má uši sklopené dozadu, hmatové vouky dopředu. Vystrašená kočka má uši sklopené do stran. V agresivní náladě se zvětši - naježí srst, vztyčí ocas a nahrbí se. Ale většinou se kočky snaží vyhnout se konfliktním sitaucím a jak to situace dovolí nepozorovaně zmizí.
Fotogalerie: Můrka - kocour domácí
